menu Menu

Štefan Pilárik: Přerozkošné dítě krásné (1651)

Přerozkošné dítě krásné
Přerozkošné dítě krásné,
co karbunkul čisté, jasné,
plémě Davidovo šťastné.
všemu stvoření milostné!

Vítej, Kriste, králi slavný,
vítej, ženich duší zdarný,
vítej, vojska hejtman hlavný,
vítej klínot svatých věrný!

Ó, náš milý Jezu Kriste,
ditě Marie přečisté,
všech pobožných útočiště,
smutných potěšení jisté!

Popřej nám otho z milosti,
cos nám dobrého z výsosti
ráčil nehodným přinésti
v tento čas velikého štěstí,

v němž ses´ s námi spojil tuze,
ne na malý čas, než dluze,
vezmouc naše télo na se,
smířils nás s tvým Otcem zase.

I čímž se oddáme tobě?
Jak se máme míti k toběr,
abychme těch darů sobě
mohli nabýt v pravé době?

Přijm od nás poctu vděčnosti,
srdce pravé v skrušenosti,
oběť vonějící dosti
s dík činěním v pobožnosti.

A popřej nám, tě žádáme,
a tě mile kolíbáme,
v skřínčičky duší líbáme,
dokud se s tebou shlídáme

v tvém království, věčném panství,
kde tvé velebné vladařství,
v počtu slavného komonství,
po boji, harci, vítězství.

(Harfa Davidova, Trenčín 1651)

 

poézia Štefan Pilárik


Predchádzajúce Ďalšie

keyboard_arrow_up