Králi věčný Bože náš, jenž v nebesích přebýváš v slávě své
důstojnosti, své sile i moci, řídíš všecky věci.
Aj pohleď přeláskavě na tvé stádce soužené, které v bídě,
v těžkosti a v nouzi, bolesti, již naskrz omdlévá.
Turek, Tatar proklatý, ovčinec tvůj plundrují, ovce tvé
rozhánějí, kopají, křižují, pastýře mordují.
Ah Bože lítostivý, na své stádce laskavý, pohleď, pohleď
z výsosti, s milosti, s lítostí na lid svůj strápený.
Rychlá tvé prchlivosti metla spravedlnosti dotřela na každého,
člověka hříšneho, červíčka spurného.
Jako někdy Sodomu, první svět i Gomoru potopou, sirou,
ohněm, pekelnou propastí v svém hněvě trestal jsi.
Neb v svém kvasu leželi, pokání nečinili, zlost, nepravost
páchali, Boha se nebáli, věrné mordovali.
Aj teď se děje rovně v království tvém neřádně. Smilstvo,
krádež , loupežství, drancířství, ožralství, zlost, pýcha kralují.
Syn otce svého nectí, z matky dcéra smích strojí, bratr bratra
zabijí, sousedé vespolek za vlasy se rují.
Jaková ctnost prokvetla, pobožnost milá klesla, čiň co čiň,
věř neb nevěř, jen se t y dobře měj, v světě poklad hledej.
Dobrá vůle již klesla, láska, přízeň uhasla, místo
dobročinnosti, dost zlosti, zavisti, houf jest nepravosti.
O lituj věrné srdce, oplakávej srdečně, zlost tvých skutkův,
hříšností, pokr ytství i lesti a všech bezbožností.
Neb Pán nebe i země každému dobře přeje, chce by každý
dobré měl, spasen byl, pokoj měl, pokut hrozných ušel.
Jako tak zaslibuje, v písmích svých dosvědčuje, že nechce
nižádného člověka hříšného zatracení jeho.
A protož věrná duše skrze pána Ježíše oroduj Boha otce,
zástupce věrného, slitovníka svého.
Ranil-li tě v zdraví, trápení tvé uleví, nepřátely zahanbí,
potupí rek silný, moc jejích rozptýlí.
Ej nu tedy stražce náš, jenž všecko v svých rukou máš, stádce
tvé zbědované, soužené, strápené, sám obhajuj věrně.
Vlky, draky, nedvědy, přeukrutné potvory od ovčince dítek
tvých, přemilých a věrných odvrať v příbytcích tvých.
Amen, ať se tak stane, zač my tebe žádáme, vyslyš modlitbu
naši, Ježíši nejvyšší, Králi nejmocnější.
I budem tě chváliti, vždy tvé jméno slaviti, moc tvou
zvelebovati, zpívati s radosti, na věčné věčnosti.

In: PÍSNIČKA NÁBOŽNÁ k časům nynějším bouřlivým
a strašlivým příhodně složená. V Žilině Leta 1686.